Statistiky ICCA: význam asociačních mítinků neklesá!

Mezinárodní sdružení pro kongresy a konference (International Congress and Convention Association, ICCA) každoročně zveřejňuje žebříček kongresových zemí a měst světa. Ze zprávy za loňský rok, která byla publikována v srpnu 2010, vyplývá, že v Praze se loni konalo 86 akcí. Česká metropole se tím v konkurenci ostatních světových měst umístila na 15. příčce. Česká republika skončila v celosvětovém žebříčku zemí na 28. místě.

Do žebříčku ICCA jsou započítávána setkání organizovaná mezinárodními asociacemi, která se konají pravidelně a která rotují mezi nejméně třemi zeměmi. Tato data představují „snímek“ ze zápisů v databázi nazvané ICCA Association Database, která je koncipována jako prodejní a marketingový zdroj pro členy – i to je důvod, proč tam nejsou zahrnovány jednorázové události či takové akce, které se konají stále na stejném místě.

V uplynulém roce identifikovali výzkumníci ICCA na světě 8 294 akcí, které mohly být zařazeny do žebříčku, tedy asi o 800 více než v roce předchozím. Ve srovnání s rokem 2000 přibylo asociačních mítinků asi o tři tisícovky. Podle ICCA se tím ukazuje význam trhu s asociačními mítinky, který se nezmenšuje ani v době ekonomické krize. Zároveň je větší počet akcí v žebříčku přičítán rekordnímu počtu členů ICCA, kteří pro účely tohoto průzkumu poskytli údaje.

Nejoblíbenějším regionem zůstává i nadále Evropa. Od roku 2000 se zde koná přes polovinu všech akcí. Loni se jednalo o 4 514 mítinků. Toto číslo odpovídá 54,4 % z celkového počtu akcí konaných po celém světě. Druhým dlouhodobě nejoblíbenějším regionem jsou s 18 procenty Asie a Střední Východ. Nejméně konaných akcí bylo zaznamenáno v regionu Austrálie a Oceánie (2,4 %).

Největší rotační oblastí co do počtu mítinků zůstává stále mezinárodní oblast, poměrný počet mezinárodních asociačních mítinků však za posledních 15 let vykazoval stálý pokles. Nejnižší počet mítinků byl zaznamenán v roce 2007 (47 %), od té doby se situace stabilizovala (loni 47,1 %). Druhou největší rotační oblastí je Evropa, která byla, stejně jako ostatní oblasti, v poslední dekádě poměrně stabilní.

Pořadí regionů dle původu organizátorů

Podle zprávy ICCA se počet organizátorů mítinků každoročně zvyšuje ve všech regionech. Evropa si s téměř 59 % stále zachovává prvenství. Za ní se umístila Severní Amerika (23,2 %) a na posledním místě Afrika (1,8 %). Pořadí regionů dle původu organizátorů mítinků zůstává posledních deset let stejné.

Srovnání zemí dle počtu akcí

Pořadí na samé špici žebříčku zemí se od roku 2004 nemění. USA a Německo si své pozice jedničky a dvojky co do počtu uspořádaných mezinárodních mítinků udržely i v loňském roce, přičemž rozdíl mezi nimi se meziročně o 32 akcí zvýšil. Španělsko zůstalo na třetím místě, na čtvrté se ze šestého, díky meziročnímu přírůstku o 54 akcí, vyšvihla Itálie. Pátá příčka patří, stejně jako před rokem, Spojenému království. Vůbec poprvé se do první desítky zemí loni dostaly Čína a Rakousko. Česká republika se umístila na 28. místě, v rámci Evropy jí patří příčka sedmnáctá.

Tabulka 1: TOP 20 zemí podle počtu mítinků v roce 2009

Tabulka 2: Pořadí evropských zemí podle počtu akcí

Srovnání měst dle počtu akcí

Pokud jde o pořadí měst, nejpopulárnější destinací pro pořadatele mezinárodních mítinků sledovaných ICCA se popáté v řadě stala Vídeň, kde se loni konalo meziročně o 21 akcí více. Loni se rakouská metropole o prvenství dělila s Paříží, ta však v aktuálním žebříčku klesla na třetí pozici. Druhá skončila Barcelona, oproti roku 2008 si polepšila o jedno místo. Jediným nováčkem v první dvacítce měst se loni stal Madrid. Praha se s 86 mezinárodními mítinky umístila na 15. příčce. Ve srovnání s rokem 2008 se sice v našem hlavním městě konalo o 12 akcí více, v žebříčku měst se však Praha posunula o dvě místa níže. Od roku 2006, kdy se zde konalo 104 akcí, byl každoročně zaznamenán pokles jejich počtu. V rámci České republiky je Praha s 82,7 % podílu na trhu stále nejvýznamnější kongresovou destinací. V tomto směru si ve srovnání s jinými významnými kongresovými městy regionu drží prvenství (Budapešť 77,7 %, Vídeň 67,8 %, Barcelona 37,5 %, Berlín 28,2 % podílu na trhu v rámci jednotlivých zemí).

Tabulka 3: TOP 20 měst podle počtu mítinků v roce 2009

Srovnání dle odhadovaného počtu účastníků a délky mítinků

Přestože se celkový počet účastníků s rostoucím počtem mítinků posledních deset let zvyšuje, průměrná velikost mítinků se zmenšuje. Zatímco v roce 2000 byl průměrný počet účastníků mítinku 812, loni už jen 609. Nejnižší počet účastníků na mítink byl zaznamenán v roce 2007 (593).

Rovněž se zkracuje průměrná doba trvání mítinků, ze 4,3 dne před deseti lety na 3,8 dne v roce 2009. Tento počet je nejnižší za posledních 16 let. Nejdelší doba trvání mítinků za poslední dekádu – 4,6 dne, byla zaznamenána v roce 2003.

Tabulka 4: Srovnání Prahy a dalších významných
evropských destinací dle počtu akcí

Praha se v celosvětovém žebříčku celkového počtu účastníků v roce 2009 umístila na 24. místě (24 182 účastníků). Nejvyšší počet zaznamenala Vídeň, konkrétně 123 801 účastníků, druhá Barcelona 97 654 účastníků a třetí Berlín 85 322 účastníků. Budapešť se s 22 382 účastníky umístila až za Prahou na 27. místě.

Tabulka 5: Srovnání Prahy a dalších významných evropských měst
dle délky trvání akcí

Ve srovnání Prahy a dalších významných evropských destinací co do průměrného počtu účastníků na mítink se na prvním místě umístil Berlín (1 053), za ním Barcelona (996), Vídeň (848), Praha (636) a poslední Budapešť (422). Z uvedených údajů vyplývá, že Praha se nejvíce blíží celosvětovému průměru.

Nejdelší průměrná doba mítinků byla zaznamenána v Berlíně (4,0 dne). Nejblíže celosvětovému průměru je druhá Budapešť (3,8 dne), na 3. místě se umístila Vídeň společně s Prahou (3,6 dne) a jako poslední Barcelona (3,5 dne). Vývoj za posledních deset let u všech zmíněných destinací potvrzuje klesající trend.

Srovnání počtu účastníků podle kategorií mítinků

Počet mítinků všech velikostí v posledních deseti letech roste. Hlavně v první polovině dekády však počet menších mítinků rostl rychleji než počet větších akcí. To v uplynulé dekádě vedlo ke zdvojnásobení jejich podílu na trhu. V loňském roce se malé mítinky poprvé staly nejvýznamnější kategorií. Téměř 27 % všech mítinků hostilo 50–149 účastníků (od roku 2000 jde o nárůst o 13,5 %).

Tabulka 6: Počty účastníků podle kategorií – celosvětově

Z údajů ICCA, které má naše redakce k dispozici, nejvíce mítinků konaných v Praze (34,2 %) hostilo 250–499 účastníků. Naproti tomu v ostatních srovnávaných evropských destinacích převažovaly menší mítinky pro 50–249 účastníků (Vídeň 53,4 %, Berlín 44,4 %, Budapešť 54,7 % a Barcelona 37,8 %). V Praze se tato kategorie umístila až na třetím místě (21,1 %). Druhé místo patří kategorii mítinků pro 500–999 účastníků (23,7 %). V ostatních destinacích se kategorie mítinků pro 259–499 účastníků umístila na 2. místě.

Srovnání podle frekvence mítinků

V posledních deseti letech jednoznačně převažovaly roční mítinky. Jejich podíl na trhu se v uplynulé dekádě zvýšil. Druhými nejčastějšími jsou mítinky konané každé dva roky, ale jejich podíl se stále snižuje. Obecně lze říci, že podíl mítinků konaných méně často než jednou za rok se snižuje a naopak, podíl mítinků konaných častěji než jednou ročně se zvyšuje.

Srovnání počtu mítinků dle měsíců

Nejoblíbenějším měsícem pro pořádání mezinárodních mítinků zůstává září (16 %). Za posledních deset let se zvýšila popularita března (5,7 %) a listopadu (9,2 %). Naopak počet mítinků konaných v červenci a srpnu se v uplynulých deseti letech snižoval. Nejnižší počet mítinků byl jako každý rok zaznamenán v lednu (1,9 %) a únoru (2,6 %).

Srovnání dle místa konání mítinků

Nejčastěji využívanými prostory pro konání mítinků jsou hotelové konferenční prostory, a to již od roku 2005, kdy počet mítinků v nich konaných poprvé převýšil počet mítinků konaných v kongresových či výstavních centrech. Na začátku desetiletí byl poměr mítinků konaných v hotelových prostorách 32,2 %, loni šlo již o 43,9 %. U kongresových center je trend zcela opačný, ze 40,2 % v roce 2000 na 26,6 % v roce 2009. U univerzitních a ostatních prostor nebyly v uplynulé dekádě zaznamenány významnější změny.

Praha v tomto směru není výjimkou. Převažují akce konané v hotelových prostorách (45,7 %) nad akcemi konanými v kongresových centrech (41,9 %). Stejná situace je i v Berlíně a Budapešti. Naopak ve Vídni a Barceloně převažují akce konané v kongresových centrech (Vídeň 33,9 %, Barcelona 40,1 %) nad akcemi konanými v hotelech (Vídeň 29,3 %, Barcelona 37,4 %).

Srovnání dle tématu konferencí

Obecně lze říci, že pořadí témat konferencí bylo v průběhu posledních deseti let téměř neměnné. Nejčastějším tématem byly lékařské vědy, přestože jejich poměr klesl o 1 % (z 18,8 % v roce 2000 na 17,8 % v roce 2009). Naprosto stejný vývoj lze sledovat u třetího nejčastějšího tématu – vědy (pokles z 13,9 % na 12,9 %). Naopak četnost konferencí na téma technologie (2. místo) se v průběhu desetiletí o procento zvýšila (z 13 % na 14 %). Oblíbenost témat průmyslu a vzdělání (4. a 5. místo) byla v uplynulé dekádě téměř neměnná, zvýšila se jen nepatrně. Společenské vědy (6. místo) rovněž zaznamenaly lehký pokles oblíbenosti. Právo, ekonomie a management (7., 8. a 9. místo) nevykazují významné změny. Nárůst oblíbenosti můžeme zaznamenat ještě u tématu doprava a komunikace na 10. místě (z 2,8 % na 3,6 %).

Srovnání dle průměrné útraty (v USD)

Průměrná útrata delegáta na mítink se v průběhu deseti let postupně zvyšovala. V roce 2000 činila 1 882 USD, v loňském roce již 2 682 USD. Průměrná útrata delegáta na den se zvýšila ze 450 USD v roce 2000 na 759 USD v loňském roce, tj. o více než 300 USD.

U průměrné celkové útraty delegátů na jeden mezinárodní mítink lze pozorovat zvýšení z 1 528 036 USD v roce 2000 na 1 633 227 USD v roce 2009. Průměrné celkové výdaje delegátů za všechny mítinky konané v jednotlivých letech postupně rostly ze 7 924 396 582 USD v roce 2000 na loňských 13 545 987 000 USD.

Text: Petr Manuel Ulrych
Zdroj: ICCA a Prague Convention Bureau