Není třeba se bát aneb Moderní technologie v cestovním ruchu

Veletrhy cestovního ruchu GO a REGIONTOUR si v rámci letošního ročníku připravily bohatý odborný program, který je bude provázet po celé první dva dny. V rámci čtvrtečního souboru přednášek byly představeny nové technologie měnící cestovní ruch téměř ze dne na den. O těch nejzajímavějších z nich si můžete přečíst v následujícím shrnutí.

První prezentace se ujal Luděk Kühr ze společnosti Alpdest CEE, který se věnoval zajímavým způsobům, kterými se dá dělat digitální marketing pro destinace. Představil především aktivity platformy Outdooractive, což je největší odborný outdoorový portál v Evropě se stotisíci zaregistrovanými uživateli, který se již 15 let věnuje digitalizaci destinací. Aktuální nabídka destinací je předimenzovaná, jelikož každá z nich chce zaujmout co nejširší skupiny návštěvníků. Tím se však jednotlivé destinace sobě navzájem přibližují, což snižuje jejich autenticitu. Dle Luďka Kühna je proto potřeba definovat si konkrétní cílovou skupinu, kterou chceme získat. A na základě toho zdůrazňovat vlastnosti destinace tak, aby ji mohl turista v on-line prostoru nalézt, aniž by znal její název. Všechny informace o destinaci je navíc v současné době nutné mít i v digitální podobě, a to podrobně, přehledně, kvalitně, a především na jednom místě. A právě zajištění tohoto nabízí svým klientům zmíněná platforma Outdooractive.

Následně zakladatel platformy Travelbakers.cz Pavel Pichler připomněl, které nejnovější technologie aktuálně mění cestovní ruch. Inovace ovlivňují každodenní život všech z nás. Není tedy vhodné je odmítat, nebo se jich dokonce bát. Inovace v cestovním ruchu jsou a budou, nelze se jim proto bránit. Státní správa v rámci cestovního ruchu je dle Pichlera v tomto trochu zastaralá. To pramení především z nepochopení základních postupů. V rámci školení tak například zjistil, že drtivá většina informačních centrech v českých regionech nepracuje s analytickými nástroji. Případně nové technologie mají, ale nepracují s nimi. Není dle něj proto možné zavádět technologické inovace, pokud se nezačne s „inovací myšlení“. Základem implementace moderních technologií je přitom inspirace ze zahraničí. Není třeba vytvářet originální produkty, stačí využít ty úspěšně fungující v zahraničí. Po tomto teoretickém úvodu se ve svém příspěvku věnoval zajímavým projektům či aplikacím pro propagaci destinace. Jedním z nich je např. Fripito, což je fotografická aplikace zveřejňující zajímavé fotografie destinací. Ty jsou však doplněny GPS souřadnicemi, čímž napomáhá motivovat k návštěvě těchto zajímavých míst.

Představení historie vývoje geolokačních her se věnoval Vít Pechanec, a to od těch úplně nejstarších až po ty nejnovější s jejich herními principy. Geolokační hry baví lidí již od poloviny 19. století, kdy tento trend zahájila aktivita nazvaná letterboxing. Z jejích principů se poté zrodil populární Geocaching, který má na rozdíl od první zmíněné globální dosah. Této geolokační hře se po celém světě aktivně věnuje přes 3 miliony lidí. Hru v České republice využila pro propagaci místních atraktivit řada destinačních společností. Dalším typem geolokačních her jsou poté i tzv. hry questové, v rámci nichž hráči plní různé úkoly. Populární jsou i geolokační hry s QR kódy. Fenoménem roku 2016 byla hra Pokémon GO, která pracuje na principu augmentované (rozšířené) reality. Jako poslední představil vlastní projekt GEOFUN, který je čtenářům COT již velmi dobře známý. Připomeňme, že se jedná o mobilní aplikaci fungující na principu advergamingu, tedy propagace formou her.

Téma gamifikace veřejného prostoru a jejího využití v cestovním ruchu následně zaštítilo příspěvek Zbyška Podhrázského, ředitele společnosti Cryptomania. Hry hrají v drtivé většině lidé starší 18 let a mnohem vetší zastoupení mezi nimi mají ženy. To jsou základní údaje, které o hrách Zbyšek Podhrázský přítomným posluchačům představil. Hry v cestovním ruchu jsou tvořené pro velké množství cílových skupin, musí tedy nabízet široké možnosti způsobu hraní. Každý hráč má jiná očekávání, kterých je celá řada. Je proto vhodné hry koncipovat nejen tak, aby hráče bavila, ale aby do ní byl ponořený. Gamifikace je poté obohacování aktivit, které primárně nejsou hrou, o zajímavé herní prvky. A právě tomuto procesu se věnuje společnost Cryptomania. Herní principy tak společnost přidala např. do prohlídky Moravské zemské galerie či brněnské zoologické zahrady. Gamifikace pomáhá zvýšit povědomí o konkrétní turistické atraktivitě, umožňuje směřování návštěvníků do konkrétních míst, zároveň stimuluje návštěvnost, a především přináší potřebná marketingová data, s nimiž se dá v dalších aktivitách pracovat.

Poslední prezentace čtvrteční části odborného programu poté představila příběh tvorby destinační značky města Brna, který odvyprávěla Barbora Podhrázská, vedoucí Kanceláře marketingu a zahraničních vztahů Magistrátu města Brna. Hlavním cílem aktuálně probíhající proměny značky města je především zvýšení návštěvnosti, avšak nijak masové. Město si zvolilo velmi úzké cílové skupiny, které chce přilákat. Těmi jsou především mladí lidé, studenti a starší lidé, jejichž děti již opustily rodinné hnízdo. Město chce být v očích návštěvníků duchem mladé a s autentickou atmosférou i bohatou kulturní nabídkou. Samotné centrum města je velmi živé, což je pro značku velmi důležitá vlastnost, s níž se dá snadno pracovat. V marketingové komunikaci města se začaly využívat mnohem kontrastnější a specifičtější fotografie. Tedy ty, které vystihují město takové, jaké je. V případě Brna nemá smysl budovat příběh přes ikonické stavby, ale spíše přes osobnosti a architekturu. Je to vhodnější i z toho důvodu, že populárním městům, jako je Praha či Vídeň, v tomto nemůže Brno konkurovat.

Foto: -gk-