cestovni-ruch.czCOT BusinessCOT mediaCZeCOT.infoWMP.czXMLevents

Kalendárium

  • Po
  • Út
  • St
  • Čt
  • So
  • Ne
  •  
  •  
  •  
  •  
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7
  • 8
  • 9
  • 10
  • 11
  • 12
  • 13
  • 14
  • 15
  • 16
  • 17
  • 18
  • 19
  • 20
  • 21
  • 22
  • 23
  • 24
  • 25
  • 26
  • 27
  • 28
  •  
  •  
  •  
Holiday World 2019 - 28. středoevropský veletrh cestovního ruchu

21.2.2019  - 24.2.2019 

Holiday World 2019 - 28. středoevropský veletrh cestovního ruchu

Průmyslový palác (Praha 7 - Bubeneč)

COTakhle snídani na téma Mezioborové produkty?

20.3.2019 9:00 - 11:00

COTakhle snídani na téma Mezioborové produkty?

Hospodářská komora České republiky (Praha)

Travelcon

25.4.2019  - 26.4.2019 

Travelcon

Výstaviště České Budějovice (České Budějovice)

Travelfest 2019

26.4.2019  - 28.4.2019 

Travelfest 2019

Výstaviště České Budějovice (České Budějovice)

Lázeňství v České republice

06/2006

Zásadní myšlenkou Svazu léčebných lázní ČR je, že léčebné lázně, lázně a lázeňská zařízení tvoří nezbytnou součást zdravotnictví. Tato idea je v souladu s Krédem Evropského svazu léčebných lázní. Utváří a ovlivňují kulturní obraz regionu, jsou významným ekonomickým a sociálním faktorem a vytváří mnoho pracovních příležitostí plného kvalifikačního spektra.

Léčebné lázně, lázně a lázeňská zařízení se zpravidla nacházejí v atraktivním a klidném prostředí, které je optimálním místem pro odpočinek a rekreaci.
Lázeňská léčba je komplexní lékařsky vedený postup využívající přírodních léčivých zdrojů, doplněný kombinovanou léčbou fyzikálními a rehabilitačními metodami, dietou, medikamenty, psychoterapií, vlivem režimu lázeňského prostředí a významnou složkou edukační.
V České republice lázeňská léčba kombinuje účinek přírodních léčivých zdrojů s preventivní a rehabilitační péčí a léčbou některých chronických onemocnění.
V dnešní době jsou léčebné lázně co do vybavení a zkušeností schopny nabídnout svým pacientům kvalifikovanou prevenci a rehabilitaci.
Tradice českého lázeňství je neoddělitelnou součástí Evropského kulturního dědictví a díky vysoké kvalitě přírodních léčivých zdrojů získala mimořádnou proslulost v evropském povědomí.

Pracovníci v lázeňství

Z hlediska léčebných procedur a jejich efektivity jsou pro lázeňská zařízení nezbytní lékaři, kteří na základě své odborné kvalifikace musí být schopni odborně využívat daných léčebných prostředků, specializovaných léčebných metod, fyzioterapii, prevenci a rehabilitaci. Značný důraz je v oblasti lázeňství kladen na kvalifikovaný personál. Netýká se to však pouze lékařů, ale také pracovníků lázeňských ubytovacích a gastro provozů. Pacienti lázeňských zařízení vyžadují speciální odbornou péči, a proto je nezbytné klást důraz na vzdělávání pracovníků. Pracovníci by měli být v rozsahu své činnosti pravidelně proškolováni.

Lázeňská péče

Lázeňská péče, kterou doporučí lékař jako nezbytnou součást léčebného procesu, se dělí na komplexní lázeňskou péči (plně hrazenou zdravotní pojišťovnou) a příspěvkovou lázeňskou péči, která je hrazena částečně. Dětem a dorostu je poskytována zásadně komplexní lázeňská péče s výjimkou případů, kdy o léčbu formou příspěvkové péče zažádají rodiče pacienta.
Komplexní lázeňská péče navazuje na ústavní nebo specializovanou ambulantní zdravotní péči. Je především zaměřena na doléčení, zabránění vzniku invalidity a nesoběstačnosti či minimalizaci rozsahu invalidity. Rovněž se týká nemocí z povolání a jiných druhů poškození zdraví při výkonu profese. Na druhé straně příspěvková lázeňská péče je poskytována především pojištěncům s chronickým onemocněním. Pacienti mají nárok na tuto lázeňskou péči jednou za dva roky, pokud nerozhodne revizní lékař jinak. Daný příspěvek spočívá v hrazení stravování, ubytování a jízdného samotným pacientem. Dalším typem příspěvkové lázeňské péče je ambulantní lázeňská péče, kdy pacient nemá povinnost bydlet v léčebném zařízení.

O zařazení do typu léčby rozhoduje kromě indikace revizní lékař dané pojišťovny.
Lázeňských služeb využívají také tzv. samoplátci, kteří si hradí veškeré náklady na pobyt a léčbu z vlastních prostředků.
Obecné indikace lázeňské léčby lze rozdělit do tří skupin: rehabilitace v lázních, balneoterapie chronických onemocnění a prevence v širším slova smyslu.

Komplexní balneoterapie se sestává z řady léčebných metod, které v dnešní době lázeňská zařízení v České republice svým pacientům a hostům nabízejí. Jedná se především o pitnou kúru minerálními vodami, termoterapii, vodoléčbu, uhličitou terapii, peloidoterapii, parafínoterapii, rehabilitaci, elektroterapii a magnetoterapii, léčebné inhalace, fototerapii, dietoterapii či klimatoterapii.

Poslání lázeňství

Hlavním významem lázeňství je přispívat k léčbě, doléčování a rehabilitaci nemocných, léčbě chronických onemocnění a při rekonvalescenci závažných onemocnění.
Lázeňství má osvětový charakter, jelikož vede pacienty k osvojování správných stravovacích návyků, k dodržování hygienických zásad a denního režimu.
Význam lázeňství stále více směřuje k prevenci, která vychází z nové formy životního stylu, jež je prezentována prostřednictvím rekondičních, ozdravných a jim podobných programů.

Lázeňství jakožto jedna z forem cestovního ruchu (lázeňsko-léčebná forma), má velký význam jak pro domácí, tak pro příjezdový cestovní ruch, neboť nabídka českého lázeňství spolu s historickými památkami je významnou atraktivitou českého cestovního ruchu.

Podobně jako další formy cestovního ruchu představuje lázeňství významný zdroj příjmů soukromého, komunálního a státního sektoru. Podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu a devizových příjmů. Patří mezi sektory ekonomiky s vysokým potenciálem růstu. Jako obor náročný na kvalifikovanou pracovní sílu poskytuje množství pracovních příležitostí.

Zvláštní statut udělený lázeňským místům a povinnosti a omezení z něho vyplývající (např. regulace dopravy, stavební restrikce) přispívají k ochraně a kultivaci lázeňského prostředí. Lázeňství stimuluje investiční činnost, řada projektů svým významem překračuje rámec daných lázeňských míst.

Relaxační a regenerační pobyty

V posledních dekádách nabývá na významu role prevence – podíl návštěvníků, kteří do lázní cestují za relaxací a regenerací, se neustále zvyšuje. Nabídkou nejrůznějších wellness, beauty a fitness programů reagují lázeňská centra na rostoucí důraz, který lidé přikládají svému zdraví a aktivnímu trávení volného času.

K nejvýznamnějším trendům, které se prosazují v českém lázeňství, patří zkracující se průměrná délka pobytu, snižující se podíl tradičních léčebných pobytů a rostoucí poptávka po programech zaměřených na relaxaci a regeneraci.

Stále více návštěvníků volí specializované pobyty nebo využívá nejrůznějších balíčků služeb. Významný segment zákazníků představují manažeři – pro ně jsou připraveny například antistresové pobyty zahrnující vedle jiného uklidňující koupele a nejrůznější druhy masáží, zejména oni se účastní specializovaných golfových programů.

Vzhledem k prodlužující se průměrné délce života se jednou z klíčových skupin lázeňských hostů stávají senioři, zejména zahraniční penzisté, kteří vedle volného času v mnoha případech disponují také dostatkem finančních prostředků.

Ženy představují další významnou skupinu návštěvníků lázní. Jim jsou určeny programy obsahující vedle lázeňských procedur a masáží také kosmetickou péči a moderní formy cvičení.

Nabídka tematických pobytů se neustále rozšiřuje: k už tradičním redukčním a očistným programům přibyly například kúry pro odvykání kouření nebo pobyty spojené s tenisem, bowlingem nebo zábavou v kasinu.

Vývoj počtu pacientů v českých lázních

Spektrum pacientů a lázeňských hostů je v léčebných lázních a zařízeních velmi široké a liší se především zaměřením daných lázní či lokalitou.
Po určitém poklesu návštěvnosti v první polovině devadesátých let v důsledku transformace a privatizace lázeňských zařízení dochází od roku 1993 k trvalému růstu počtu lázeňských pacientů. Srovnatelné úrovně s koncem 80. let se ale podařilo dosáhnout až v roce 2001 (zhruba 305 tisíc), přičemž o rok později následovalo (zejména v důsledku útlumu mezinárodního cestovního ruchu) snížení počtu pacientů o 3 procenta. Také v roce 2003 zůstal počet lázeňských pacientů pod úrovní roku 1985. V roce 2004 vzrostl počet pacientů v českých lázních přibližně o 3,5 %, loni přibylo dalších 5 tisíc léčených (+ 1,6 %). Rok 2005 s více jak 314 tis. pacienty (včetně 120 474 cizinců) byl zatím nejúspěšnějším v historii novodobého českého lázeňství. Podrobnější údaje nabízí následující tabulka.

Tab. č. 1 – Vývoj počtu pacientů v lázeňských zařízeních

Rok Pacienti celkem z toho:
počet osobindex
*)1985=100
platící
tuzemci
děti
a dorost
cizinci
počet index*)
1985 305 640 100,0 17 543 13 723 28 773 100,0
1990 283 986 92,9 13 460 13 743 27 007 93,9
1995 215 058 70,4 11 358 13 948 43 288 150,4
2000 275 811 90,2 31 901 18 358 93 021 323,3
2001 304 835 99,7 35 744 17 854 115 567 401,7
2002 295 968 96,8 35 701 16 879 109 212 379,6
2003 298 994 97,8 30 955 15 568 117 922 409,8
2004 309 258 101,2 45 301 15 156 117 196 407,3
2005 314 298 102,8 55 862 14 939 120 474 418,7

Pramen: Ročenka cestovního ruchu 2005

Jednoznačný vývoj můžeme sledovat u lázeňských pacientů – cizinců. Od roku 1991, kdy jejich návštěvnost klesla na nejnižší úroveň posledních desetiletí (cca 16 400 pacientů), se jejich počet zvýšil více jak sedmkrát (přes 120 tisíc osob v roce 2005). Vývoj počtu a složení lázeňských pacientů od roku 1985 znázorňuje graf č. 1.

Graf č. 1 – Vývoj počtu pacientů v lázeňských zařízeních

Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky

Od roku 1991 se počet zahraničních lázeňských pacientů stabilně zvyšuje (výjimku tvoří roky 2002 a 2004), ve zmíněném období vzrostl jejich podíl ze 7 % na 38 %. V roce 2005 přibylo přes 3 tisíce zahraničních pacientů (+ 2,8 %). Návštěvnost Čechů v domácích lázních naopak zaostává za úrovní z druhé poloviny 80. let (téměř 280 tisíc v roce 1985). Od roku 1993 nepřekročil počet českých pacientů 200 tisíc – pohyboval se mezi zhruba 155 tisíci v roce 1993 a přibližně 194 tisíci v roce 2005.

Struktura pacientů podle způsobu úhrady

Postupně se také mění struktura pacientů z hlediska způsobu úhrady péče. Podíl pacientů, kterým pobyt plně nebo zčásti hradí zdravotní pojišťovna, klesl během deseti let z téměř tří čtvrtin v roce 1995 na 44 % v roce 2005. To je dáno rostoucím podílem zahraničních pacientů a narůstajícím počtem domácích pacientů, kteří si celý pobyt hradí sami (od roku 1990 se jejich počet zvýšil více jak čtyřikrát na téměř 56 tisíc v roce 2005). Další údaje nabízí graf č. 2.

Graf č. 2 – Struktura pacientů podle způsobu úhrady v roce 2005

Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky

V roce 2005 se v českých lázních léčil přibližně stejný počet cizinců a českých pacientů, kterým pobyt plně hradí jejich zdravotní pojišťovna (komplexní lázeňská péče bývá poskytována většinou po vážnějších úrazech, operacích nebo srdečních příhodách a její délka se obvykle pohybuje mezi dvěma a čtyřmi týdny). V rámci příspěvkové lázeňské péče, kdy pojišťovny pokrývají vyšetření a léčení, zatímco ubytování, stravování a jízdné do lázní si platí pacient, bylo ošetřeno přibližně 18 tisíc osob, tedy 6 % pacientů.

Kapacity lázeňských zařízení

V Registru zdravotnických zařízení bylo ke konci roku 2005 evidováno 85 lázeňských léčeben, z toho 5 dětských, což představuje nárůst o více než třetinu oproti roku 2000. Tato lázeňská zařízení disponují celkem 25 235 lůžky (+ 14 % oproti roku 2000). Zatímco Praha a kraj Vysočina nemají žádnou lázeňskou léčebnu, víc jak polovina všech lázeňských zařízení (47) se nachází v Karlovarském kraji. Karlovarský kraj je ve světě znám především jako jedinečná lázeňská oblast s bohatou kulturní historií. Ve zbylých 11 krajích se počty lázní pohybují od jednoho do sedmi. Následující tabulka uvádí lůžkovou kapacitu ve státních i nestátních lázeňských zařízeních v jednotlivých krajích. (viz Tab. č. 2)

Tab. č. 2 – Lůžková kapacita lázeňských zařízení v roce 2004

Kraj Počet lůžek Celkový počet lůžek pro 1) Počet
ostatních
lůžek 2)
ve státních zařízeních pro v nestátních zařízeních pro dospělé děti a dorost
dospělé děti a dorost dospělé děti a dorost
Středočeský 80 768 76 848 76 12
Jihočeský 1 368 1 368 0 54
Plzeňský 430 430 0
Karlovarský 954 429 8 939 217 9 893 646 836
Ústecký 80 1 097 136 1 177 136 29
Liberecký 690 690 0
Královehradecký 449 339 684 54 1 133 393
Pardubický 576 576 0
Jihomoravský 200 200 0
Olomoucký 133 175 1 703 588 1 836 763
Zlínský 60 1 816 301 1 876 301 111
Moravskoslezský 1 347 46 321 162 1 668 208
Celkem 3 103 989 18 592 1 534 21 695 2 523 1 042

1) lůžka vhodná k přijetí nemocných na komplexní lázeňskou péči bez ohledu na to, nakolik jsou pro KLP využívána
2) ostatní lůžka vhodná pro léčebné účely
Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky

Z celkového počtu 25 260 lůžek připadá 16 % na státní zařízení. Přibližně 45 % veškeré lůžkové kapacity se nachází v léčebnách v Karlovarském kraji. K nejoblíbenějším lázeňským centrům patří Lázně Luhačovice, Františkovy Lázně, Mariánské Lázně, Léčebné lázně v Jáchymově a Priessnitzovy léčebné lázně v Jeseníku.

Počet lůžek se v lázeňských zařízeních za uplynulých 15 let zvýšil. Provozovatelé lázeňských zařízení si musí uvědomit, že kromě léčebných procedur hraje pro pacienty velký význam prostředí. Je tedy nezbytné, aby lázně poskytly kvalitní ubytování a stravování odpovídající platným evropským standardům a rovněž si udržely prostředí pro všestranně obohacující pobyt lázeňských hostů. Lokality lázní a lázeňských zařízení musí odpovídat očekávání hostů, a především pak zdravotnímu poslání, přičemž jsou povinna přizpůsobit se svým vybavením postiženým osobám.

Indikační seznam pro lázeňskou péči

Kategorizace lázeňské péče se v České republice řídí dle Vyhlášky MZ č. 58/1997, kterou se stanoví indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost. Vyhláška ve své příloze obsahuje nemoci, u nichž lze lázeňskou péči poskytnout, indikační předpoklady, odborná kritéria pro poskytnutí lázeňské péče u jednotlivých nemocí, délku léčebného pobytu a indikační zaměření jednotlivých lázeňských míst.

Indikační seznam je členěn pro lázeňskou péči o dospělé a o děti a dorost zvlášť. Dle nemocí jsou vyčleněny následující indikační skupiny:
• nemoci onkologické,
• nemoci oběhového ústrojí,
• nemoci trávicího ústrojí,
• nemoci z poruchy výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí,
• netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí,
• nemoci nervové,
• nemoci pohybového ústrojí,
• duševní poruchy,
• nemoci kožní,
• nemoci ženské.

Tyto indikační skupiny jsou pro dospělé i dětské pacienty téměř totožné. Do indikačních skupin pro lázeňskou péči o děti a dorost patří dále nemoci gynekologické a nemoci ledvin a cest močových.
K jednotlivým druhům nemoci, dle indikačního seznamu, je stanoven přehled vyšetření pro vystavení návrhu na lázeňskou péči.
Vyhláška dále stanovuje tzv. kontraindikace, tedy stavy, za kterých se poskytování lázeňské péče pacientům vylučuje.
Dětské lázeňské léčebny jsou rozděleny dle věkových kategorií. Délka pobytu dětí a dorostu se řídí zdravotním stavem nemocných a rozhoduje o ní vedoucí lékař lázeňské léčebny. Dorostu lze výjimečně a se souhlasem rodičů poskytnout péči i v léčebnách pro dospělé.

Indikační skupiny

Nejčastější indikaci u dospělých lázeňských pacientů představují jednoznačně nemoci pohybového ústrojí (55 %, údaj za rok 2005). Následují nemoci oběhového ústrojí (13 %) a nemoci ústrojí trávicího (10 %). Dětští pacienti se v lázních léčí nejčastěji s netuberkulózními nemocemi dýchacího ústrojí (v 43 % případů), mezi běžné indikace patří také nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí (11 %) a nemoci gynekologické (10 %).

U dorostu převažují indikace nemocí gynekologických a nervových (po 19 %), těsně následované nemocemi z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí (18 %).

Průměrná délka pobytu, nejčastějšíléčebné výkony

V roce 2005 strávili dospělí pacienti v českých lázních průměrně 18 dní. Děti i dorostenci se léčili tradičně výrazně déle (v průměru 36 dní). Následující tabulka uvádí průměrnou délku pobytu podle způsobu úhrady léčby. (viz Tab. č. 3)

Tab. č. 3 – Průměrná doba pobytu lázeňských pacientů v roce 2004 (dny)

dospělí děti dorost
komplexní lázeňská péče 25,9 36,9 35,6
platící tuzemci 8,57,215,5
platící cizinci14,7 20,7 17,3

Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky

Rozdíly v délce pobytu v závislosti na způsobu úhrady léčby pramení zejména z odlišné závažnosti indikovaných onemocnění (komplexní lázeňská péče bývá poskytována pacientům s relativně nejvážnějšími potížemi).

Mezi více jak 20 miliony léčebnými výkony (údaj z roku 2004) byla nejvíce zastoupena rehabilitace (20 %), vodoléčba a masáže (17 %), elektrofyzikální výkony (12 %) a minerální a termální koupele (11 %). (viz Tab. č. 4)

Tab. č. 4 – Lázeňská péče – léčebné výkony v roce 2004Tab. č. 6 – Hosté v lázeňských ubytovacích zařízeních podle krajů v roce 2005

Druh výkonu Počet výkonů Podíl
rehabilitace 4 111 044 20,4
vodoléčby a masáže 3 515 210 17,4
elektrofyzikální výkony 2 429 609 12,1
minerální a termální koupele 2 168 141 10,8
ostatní výkony s použitím 1 928 392 9,6přírodních léčivých zdrojů
inhalace 1 446 377 7,2
peloidní výkony 1 025 236 5,1
umělé koupele 958 359 4,8
jiné výkony 2 569 655 12,8
celkem 20 152 023 100,0

Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky

 

Zahraniční hosté

Vedle pacientů, jimž je poskytnuta lázeňská péče, navštěvují lázeňská místa i další turisté, kteří sem jezdí za odpočinkem a regenerací, případně jako doprovod pacientů. Celkový počet hostů v lázeňských ubytovacích zařízeních (údaj sledovaný Českým statistickým úřadem) tedy převyšuje počet lázeňských pacientů. V roce 2005 navštívilo české lázně přes půl milionu hostů, přičemž počet zahraničních návštěvníků dosáhl téměř 230 tisíc (pro srovnání – počet pacientů: 314 tisíc, z toho cizinců: 120 tisíc). Došlo tak k průměrně 36% růstu, počet zahraničních hostů se zvýšil téměř o tři čtvrtiny. Nutno ovšem podotknout, že tyto hodnoty jsou značně zkresleny udělením statutu lázeňského zařízení dalším ubytovacím kapacitám v důsledku aktualizace informací prostřednictvím ročního dotazníku CR 05 k 31. 12. 2004.

Nárůst byl zaznamenán u všech největších zdrojových zemí s výjimkou Izraele (-17,5 %). Nejvíce návštěvníků pocházelo tradičně z Německa (+ 84 %), jejich podíl vzrostl o 4 procentní body na 62 %. Nováčkem v desítce největších zdrojových států je na sedmém místě Ukrajina s 2 494 návštěvníky (loni byla zahrnuta mezi „ostatními evropskými zeměmi“ – celkem 3 180 hostů v roce 2004). Největší dynamiku vykázali v žebříčku Top 10 hosté z Velké Británie (necelé dva tisíce návštěvníků, + 248 %). (viz Tab. č. 5)

Tab. č. 5 – Hosté v lázeňských ubytovacích zařízeních podle zemí

Pořadí v roce 2005 podle počet příjezdů počet přenocování průměrný PP
počtu příjezdů (poř. v r. 2004) 2004 2005 ind. 05/04 2004 2005 ind. 05/04 2004 2005
1. Německo (1)76 824 141 457 184,1 898 290 1 423 610 158,5 11,7 10,1
2. Rusko (2)23 760 34 595 145,6 315 110 463 621 147,1 13,3 13,4
3. Rakousko (3)3 985 5 510 138,3 30 094 38 392 127,6 7,6 7,0
4. Spojené státy americké (4) 2 851 4 128 144,8 30 509 40 768 133,6 10,7 9,9
5. Slovensko (7)1 902 3 592 188,9 7 944 11 717 147,5 4,2 3,3
6. Polsko (6)2 069 2 514 121,5 7 818 9 263 118,5 3,8 3,7
7. Ukrajina2 494 29 573 11,9
8. Izrael (5)2 647 2 184 82,5 35 456 29 837 84,2 13,4 13,7
9. Itálie (10)719 1 967 273,6 4 549 21 575 474,3 6,3 11,0
10. Velká Británie (14) 529 1 842 348,2 2 512 7 439 296,1 4,7 4,0
TOP 10 celkem 115 286 200 283 173,7 1 332 282 2 075 795 155,8
Počet hostů celkem371 650 504 730 135,8 5 522 282 6 536 808 118,4 14,9 13,0
ze zahraničí131 476 228 110 173,5 1 473 570 2 265 149 153,7 11,2 9,9

Pramen: Český statistický úřad

Návštěvníci strávili v českých lázních průměrně 13 nocí. Zatímco čeští hosté přenocovali v průměru 15krát, pobyty cizinců bývají tradičně kratší (v roce 2005 průměrně 10 nocí). Nejdéle se zdrželi návštěvníci z Jihoafrické republiky (v průměru 17 nocí), z větších zdrojových zemí to byli hosté z Izraele (14) a Ruska (13). Naopak sousedé ze Slovenska a Polska přijíždějí do českých lázní nejčastěji na prodloužený víkend (průměrně 3, respektive 4 noci).

I v případě následující tabulky (rozdělení návštěvníků lázeňských míst podle jednotlivých krajů) platí poznámka o skokovém zvýšení počtu ubytovacích zařízení s lázeňským statutem. (viz Tab. č. 6)

Tab. č. 6 – Hosté v lázeňských ubytovacích zařízeních podle krajů v roce 2005

Počet příjezdů Index 2005/2004 Počet přenocování Index 2005/2004
celkem cizinci celkem cizinci celkem cizinci celkem cizinci
ČR celkem 504 730 228 110 135,8 173,5 6 536 808 2 265 149 118,4 153,7
Středočeský kraj 23 085 4 269 169,6 290,4 296 324 34 774 118,9 163,6
Jihočeský kraj 26 631 2 469 110,1 93,3 423 242 32 937 100,4 96,6
Karlovarský kraj 257 444 195 621 172,8 191,1 2 741 314 1 916 624 151,6 170,4
Ústecký kraj 17 972 7 757 105,6 89,8 292 309 108 179 98,1 85,1
Královéhradecký kraj 17 434 1 609 91,4 66,2 444 640 15 978 96,0 75,0
Olomoucký kraj 40 345 2 699 85,1 72,8 749 845 18 350 102,4 80,3
Zlínský kraj 73 755 8 458 143,8 147,8 635 404 64 506 119,6 117,6
Moravskoslezský kraj 23 917 872 105,8 155,2 547 281 21 534 95,5 155,0

Pramen: Český statistický úřad

Návštěvnost lázní se v různých krajích vyvíjela odlišně: zatímco ve Středočeském kraji (např. Poděbrady, Lázně Toušeň) narostl počet zahraničních návštěvníků o 190 procent, Královéhradecký kraj (např. Lázně Bělohrad, Janské Lázně) zaznamenal výrazný úbytek zejména hostů-cizinců (– 33,8 %). Jihočeskému kraji (např. Třeboň, Bechyně) v roce 2005 přibyli domácí návštěvníci, zároveň ale přijelo méně hostů ze zahraničí (– 6,7 %).

Závěr

Ze statistického pohledu lze lázeňství za uplynulý rok 2005 zhodnotit následovně. Rok 2005 se pro české lázeňství vyvíjel příznivě – mírný nárůst vykázaly počty domácích i zahraničních pacientů. Celkem 314 tisíc léčených představovalo nárůst o 70 % oproti roku 1993 a zatím nejvyšší hodnotu v historii samostatné České republiky.

Po značném poklesu návštěvnosti na začátku 90. let 20. století v důsledku transformace a privatizace lázeňských zařízení a po mírnějších ztrátách způsobených útlumem mezinárodního cestovního ruchu po teroristických útocích v roce 2001 tak dochází ke stabilizaci vývoje a významnější změny zaznamenáme spíše ve struktuře pacientů.

Počty lázeňských pacientů dlouhodobě mírně stoupají, avšak v rámci celkového hodnocení lze říci, že současně klesají počty těch pacientů, jejichž péče je hrazena zdravotními pojišťovnami. Především přibývá domácích pacientů, kteří si veškeré náklady na pobyt v lázních hradí sami (od roku 2000 vzrostl jejich podíl z 12 % na 18 %). Poslední dva roky potom samoplátci převažují – v roce 2005 se na vlastní náklady léčilo 56 tisíc českých občanů a 120 tisíc cizinců, tedy 56 % všech pacientů.

Jak již bylo zmíněno, lázeňství představuje sektor ekonomiky s vysokým potenciálem růstu. Tradičně vysoká úroveň léčebné péče v českých lázních získává oporu ve stále kvalitnější a komplexnější nabídce návazných služeb. Postupné budování infrastruktury odpovídající potřebám wellness turistiky potvrzuje reálnost šancí na udržení, případně zvýšení konkurenceschopnosti českého lázeňství.

Z privatizace zdravotnictví, a tedy i lázeňství plyne jisté pozitivum, a to že z veřejných rozpočtů by nebylo možné dosáhnout v tak krátkém časovém horizontu takové změny infrastruktury lázeňských zařízení. Z hlediska formy podnikání není pro lázeňství určující pouze typ vlastnictví a právní forma, ale především zájem vlastníka či zřizovatele a kvalitní management.

Z hlediska pracovní pozic je možné jistá negativa vidět v platovém ohodnocení zaměstnanců lázeňských zařízení. Tato situace vyplývá z toho, že soukromí vlastníci lázeňských zařízení dávají většinou přednost vytváření zisku a investování na úkor zaměstnanců. Mzdy zaměstnanců s výjimkou lékařů jsou nižší než mzdy a platy v jiných sektorech zdravotnictví. Zaměstnavatelé by si měli uvědomit, že nízkým platovým ohodnocením nezískají a ani neudrží kvalifikované pracovní síly. Z tohoto důvodu může být kvalita poskytovaných služeb silně utlumena. Kvalita léčebných procedur a poskytovaných služeb pacientům a hostům by měla být v lázeňství na prvním místě.

Bc. Blanka Sodomková
Mag Consulting

www.magconsulting.cz