Kongresová turistika v regionálním cestovním ruchu

Jiří Urban
Filozofická fakulta OU v Ostravě

1. Úvod
Kongresové akce jsou v povědomí mnoha laiků spojovány pouze s komunitouvědeckých a odborných pracovníků, kteří přijíždějí z celého světa, abysi vyměnili poznatky a zkušenosti. Zasvěcenější vědí, že se jedná o dynamickyse rozvíjející, perspektivní oblast, která navzdory stoupajícím nárokůmna organizační a technické vybavení patří mezi cílové služby se stabilizovanýmisegmenty. Zahrnuje totiž nejen erudovanou část špičkových odborníků z různýchoblastí vědy, kultury, techniky, ale také další účastníky z řad zainteresovanýchzájemců. Nezanedbatelná je účast např. rodinného doprovodu, protože vedlespolečenského a firemního programu musí být připravena nabídka pro individuálnívyžití doprovázejících osob.
I když název „kongresová turistika“ sugeruje, že se jedná pouze o velkémezinárodní a světové kongresy s přesně stanovenými pravidly, s vysokýmpočtem návštěvníků a zúčastněných zemí, zahrnujeme pod tento pojem takékonference, sympozia, kolokvia, semináře, kulaté stoly a jiná pracovnísetkání informativního a výměnného charakteru, které patří mezi progresivnískupiny produktů kongresového průmyslu. Právě ony mohou spolu s výstavnictvíma veletrhy spoluutvářet novodobou tradici, která pro objednavatele kongresovéakce nemusí být zanedbatelná. Určení místa akce a účast na ní mohou býtmnohdy ovlivněny dobrými referencemi podpořenými psychologickou účinnostípřímého kontaktu s místem konání. Nelze tedy podceňovat přípravu a vyzněnídrobnějších akcí, které mohou na celkové image destinace participovat.Patří mezi ně obchodní setkání, komerční prezentace, různé typy společenskýchakcí a nabídky, které utváří pozitivní image. Nabízí se otázka, co považujemeza generující činitele kongresové turistiky.

2. Hypotetické vymezení variantních a invariantních zdrojů úspěšnosti
Mezi popřední iniciátory a potenciální zdroje bychom mohli považovatmísta s bohatou sítí vysokých škol a univerzit, jež se podílejí na profesnípodnikatelské a obchodní profilaci regionu a jež tvoří humanitní základ,který je v některých distinktivních znacích jedinečný. Nejenže disponujívědeckovýzkumným potenciálem v podobě kvalifikovaných a předem známýchúčastníků kongresu, ale dovolují anticipovat hierarchické struktury veskupině účastníků. Tato zdánlivá asymetrie je nepřímou zárukou kvalityslužeb, protože k veřejně společensky oceňovaným osobnostem přináleží vysokýstandard dodavatelů služeb, tj. organizátorů, operátorů, dopravců, hoteliérůapod. Směřování k určité skupině prestižních účastníků vede k předem stanovenémuúčinku, čímž je dosaženo celistvosti a jednotného dojmu. Získat na kongresV.I.P. s přirozenou společenskou autoritou, osobnosti, které se stávajíhlavními postavami v oficiální i společenské části, reprezentuje novoua mnohdy překvapivě podstatnou kvalitu.
K vytvoření image nové kongresové destinace to však nestačí. Kongresovémísto a organizace kongresových akcí nejsou shodné se vzdělanostními centry,i když mohou tvořit součást vzájemně propojené sítě, která přispěje k vhodnémuurčení kongresového města. Specifikou této oblasti CR totiž je, že se jednáo tzv. incentivní turistiku, která je zaměřena vždy na předem stanovenýokruh účastníků hospodářských odvětví z různých zemí světa, a tudíž předpokládázajištění plného servisu pro zahraničního zákazníka. Musí disponovat nejenkongresovými místnostmi, ale též dostatečně velkou kapacitou hotelovýchpokojů v kategorii čtyř a pěti hvězdiček, kterou běžně účastníci kongresuvyžadují, musí být zpřístupněno letecky, běžně k dispozici musí být průvodciprůběžně vybíraní pro individuální program účastníků a též podle zvyklostí.
K tomu se nabízejí vhodné kulturní, přírodní a sportovní atraktivity(včetně stravovacích a zábavních zařízení), samozřejmostí jsou kvalitnídoprovodné služby.

Účastníci kongresů většinou vynaloží větší finanční prostředky na pobytve srovnání s běžnou turistikou. Kromě efektu přímých příjmů z útrat účastníkůkongresů vyvolává tato forma cestovního ruchu potřebu řady dalších doplňkovýchslužeb, které jsou s pořádáním kongresů spojeny. Pro město, v němž se kongreskoná, to znamená vysoký příjem nejen do městského rozpočtu, ale i tržbypodniků především z odvětví služeb.
Nebudeme se zabývat konáním kongresů v exotických destinacích, kterénepatří k nejvyspělejším státům světa, ale mnohostranně lákají pořadatelek uspořádání kongresů (máme na mysli Indii, Vietnam, Keňu a Tanzanii, Brazíliiapod.). Zůstaňme u středoevropské dimenze, která zahrnuje Vídeň, Budapešť,Bratislavu, Prahu, Brno, Ostravu, Katovice. Jsou vnímány jako kongresovédestinace a reprezentují kongresová města první, druhé a třetí volby, přitomse diametrálně odlišují jak podílovým zastoupením na trhu mezinárodníchkongresů, tak rolemi cestovních kanceláří a agentur v kongresové turistice.Je to dáno nejen zmíněnou tradicí (zde má preferenci Vídeň, Praha, Budapešť),ale také dalšími klasifikačními parametry, které si pracovně můžeme označitjako konstantní a proměnné.

3. Konstanty a proměnné

Předesílám, že není na místě určovat konstanty a proměnné jako něcohistoricky daného. V současnosti se setkáváme spíše s decentralizací aprosazuje se tendence objevovat místa jedinečná, odlišná a zajímavá vesvé jinakosti. Tento difúzní směr má své opodstatnění psychologické, avšakjako motiv k budování kongresového centra nemůže postačit. Konání kongresův tradičních lokalitách, např. v hlavních městech, se opírá o konstanty,které jsou dány několika kategoriemi vztahů (ke světu, a to v systému přijetía systému odmítnutí), spojením se světem kapacitou mezinárodního letištěa přiměřeným spojením do kongresových center. Dalšími kategoriemi mohoubýt tendence koncentrické (nejčastějším obdobím jsou obvykle měsíce duben,květen, červen, září a říjen. Jedná se o měsíce mimo hlavní turistickousezonu. Dochází tak k potlačení sezonnosti ve využití ubytovacích zařízenía k rovnoměrnějšímu vytížení kapacit), a dále kinetické (dané flexibilitounabídky v typech akcí, do nichž mohou být účastníci aktivně zapojeni třebapodle počasí) a ekumenické (s neohraničeným prostorem a možností prodloužitsi pobyt v této oblasti). Každá z těchto kategorií může být konstantoua zároveň proměnnou a je charakterizována určitým přijetím účastníků kongresovéturistiky.
Prognózy dalšího vývoje kongresového cestovního ruchu je možno podleprováděných průzkumů a šetření posuzovat příznivě. Tempo růstu kongresovéhocestovního ruchu odpovídá ekonomickému rozvoji, vždy však s určitým časovýmodstupem (u menších kongresů dva roky, u velkých kongresů až čtyři roky).Vysoké tempo růstu se odhaduje pro oblast mezinárodních výstav a veletrhů.
Na závěr si dovoluji připojit analýzu jednoho z míst, které má ambicistát se kongresovou destinací. Zařazuji město Ostravu mezi potenciálnísvětová kongresová centra pro výhodnou polohu (blíže než Praha jsou Bratislava,Varšava, Vídeň a Budapešť). Tvoří binární opozici Praze jako specifickélokalitě střední Evropy nejen svou průmyslovou tradicí, ale také kosmopolitnímcharakterem ve skladbě obyvatelstva, vhodnými dopravními parametry, slibněse rozvíjející municipální politikou v oblasti služeb, schopnými mladýmilidmi, kteří mají patřičné jazykové vzdělání a organizační předpokladyk realizaci akcí, což je dáno existencí tří vysokých škol, a jinými aspektya výše zmíněnými parametry.

Literatura:

  1. Orieška, J.: Metodika činnosti průvodce cestovního ruchu. Idea servis,Praha 1999
  2. Pachingerová, M.: Kongresový cestovní ruch, jeho vývojové tendence v Evropěa možnosti rozvoje na Slovensku. In: Sborník přednášek, Aktivní cestovníruch, 1. ročník mezinárodní konference, NU, Ostrava 1999, s. 121-131
  3. Procházka, K.: Postavení České republiky v rámci evropského kongresovéhocestovního ruchu. In: Sborník přednášek, Cestovní ruch a EU, VŠE, Praha2001
  4. Nejdl, K.: Postavení ČR v rámci evropského CR. In: Sborník přednášek, Cestovníruch a EU, VŠE, Praha 2001
  5. Jakubíková, D.: Marketingový management turistické destinace. In: Sborníkpřednášek, Region-služby-cestovní ruch, FF OU, Ostrava 2001, s.84-89
  6. Urban, J.: Městský marketing. In: Sborník přednášek, Ekonomika firem, PHFEkonomická univerzita, Košice (Svit) 2001, s.765-769
  7. Urban, J.: Strategie kvality služeb informačních center CR v ČR z hlediskakomunikace a stratifikace. In: Sborník přednášek, Stratégia rozvoja cestovnéhoruchu v krajinách strednej Európy, Dům techniky Banská Bystrica, Poprad2001, s.189-192
  8. Urban, J.: Globalizace a její sociálně ekonomický vliv na regiony (euroregiony).In:Globalizácia a jej sociálno-ekonomické dosledky , ŽU, Žilina 2001, s.142-145
  9. Urban, J.: Cestovní ruch a kultura z perspektivy dneška. In: Kultura aCR, EkF UMB, Banská Bystrica 2001, s. 132-134
  10. Urban, J.: Pojetí regionu a regionalismu. In: Regio 2001, EkF Západočeskáuniverzita, Cheb 2001, s. 248 250
  11. Urban, J.: Festivalová turistika jako fenomén nového tisíciletí. In: Cestovníruch, regionální rozvoj, školství, Zemědělská fakulta JU, Tábor 2001, s.286-288
  12.  Urban, J.: Region-služby-cestovní ruch. In: C.O.T., Praha 2001, s.22

Možnosti kongresové turistiky v Ostravě:

Místo Interiéry a exteriéry Typ akcí
Hotel Atom 
Poznámka: hotel Atom je součástí největšího sportovního komplexu naMoravě tzv.„ VÍTKOVICE ARÉNA“, která zahrnuje multifunkční PALÁC KULTURYA SPORTU (kapacita cca 12 000 diváků). ZIMNÍ STADION LEDŇÁČEK s možnostídalšího ubytování, tenisové dvorce a evropsky uznávaný lehkoatletický stadions vyhřívaným trávníkem (kapacita cca 10 000 diváků)
Dva konferenční sály s kapacitou od 80 do 250 míst, banketnísalonky s kapacitou do 35 míst Kongresy, konference, sympozia, firemní prezentace a školení.Společenské akce
Hotel Bonum Společenský sál až pro 80 osob a TOP salonek pro 8-10 osob  Obchodní setkání, semináře, tréninkové kurzy
Hotel Harmony Club Konferenční sál, salonky Konference, sympozia, firemní prezentace a školení, recepce
Hotel Imperial Konferenční sál (240 míst – divadelní uspořádání, 160 míst – konferenčníuspořádání, salonky) Kongresy, konference, sympozia, firemní prezentace, valnéhromady akciových společností, kontraktační výstavy, rauty
Hotel Metropol Společenské interiéry Obchodní setkání, semináře, tréninkové kurzy
Hotel Palace Tři salonky s kapacitou 10-50 osob Semináře, firemní prezentace, tréninkové kurzy
Hotel Polský dům Konferenční sál 120 míst. 
Společenský sál 80 míst. 
Divadelní sál s jevištěm 140 míst, 2 salonky
Konference, výstavy, semináře, firemní prezentace a školení. 
Společenské akce
Ostrava – VÝSTAVIŠTĚ ČERNÁ LOUKA 
Poznámka: na podzim 2002 bude otevřen nový pavilon s kongresovým centrema podzemními garážemi. Výstaviště Černá louka Ostrava se tak stane po Brněa Praze třetím nejvýznamnějším výstavištěm v České republice.
Druhé nejvýznamnější výstaviště na Moravě, místo konánínárodních veletrhů a výstav Výstavy a veletrhy, sympozia, firemní prezentace, koncerty
Dům kultury Vítkovice Multifunkční centrum se společenským sálem pro cca 1 200osob, divadelním sálem, kinem a několika dalšími sály a klubovnami Konference, sympozia, módní přehlídky, koncerty, divadelníprodukce, společenské akce
HISTORICKÉ BUDOVY    
Nová radnice 
(1925-1930)
Konferenční a společenské interiéry Konference, firemní akce, koncerty, společenské akce
Zámek Ostrava – Poruba 
(1573)
Společenské interiéry Obchodní setkání všeho typu, aukce, zahradní party, oslavy,koncerty
Polský dům 
(1902)
viz Hotel Polský dům  

Poznámka: Uvedený přehled byl získán na základě propagačních materiálůjednotlivých institucí a osobním dotazováním

SWOT analýza pořádání kongresů v Ostravě

Silné stránky Slabé stránky
  • mezinárodní letiště Ostrava  Mošnov 
  • kvalitní vlakové spojení s Prahou (vlak Super City Manager) 
  • kvalitní hotelová síť čtyř a tříhvězdičkových hotelů 
  • vhodné přírodní a turistické atraktivity v dostupném okolí Ostravy (golfováhřiště Šilheřovice, Kravaře, Čeladná)
  • adekvátní stravovací a kulturní zařízení (5 divadel, filharmonie, 20 galerií)
  • sídlo tří vysokých škol
  • neexistence samostatného kongresového centra 
  • chybějící dálniční spojení s Prahou
  • neexistence hotelu v kategorii pěti hvězdiček
  • nedostatek kvalitních pracovníků, jazykově i odborně připravených
  • absence, resp. nízká kvalita doplňkových služeb
  • nedostatečná informovanost o turistickém potenciálu
Příležitosti Ohrožení
  • vytvoření kongresového centra v komplexu výstaviště Černá louka
  • zvýšení image města Ostravy
  • zkvalitnění zábavné funkce místa (festivaly, koncerty)
  • nové produkty cestovního ruchu (golfové a jezdecké trasy, komplexní regionálníprogramy apod.)
  • trendy k nárůstu short breaks a prodloužených víkendů mimo hlavní sezonu
  • podcenění významu kvality služeb a její kontroly
  • nedostatek kapitálu pro podnikání
  • podcenění lidského faktoru a profesní přípravy odborníků v cestovním ruchu
  • blízkost významných regionálních metropolí (Katovice, Žilina, Brno)

Nejnovější články z rubriky

Foto: Shutterstock.com

Celyoturismu.cz končí, cestovní ruch se přesouvá na Komoraplus.cz

Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...

Číst více
Foto: CzechTourism

Zahraniční odborníci na cestovní ruch poznali Karlovarský kraj

První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...

Číst více
Foto: Shutterstock.com

Tři pilíře německé propagace a pár zajímavých čísel

Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.

Číst více