Kongres ICCA – den druhý

V pondělí se na kongresu ICCA naplno rozběhl seriál přednášek i jednání v rámci diskusních a edukačních seminářů. Tematicky se organizátoři zaměřili na aktuální trendy (nejen) v MICE byznysu, který je v současnosti vysoce konkurenčním a rychle se měnícím odvětvím.

Během dopolední části hledali účastníci kupříkladu odpovědi na otázky, kde se nejspíš projeví nejdynamičtější růst u medicínských kongresů, jak do meetingů a výstav integrovat prvky jógy a meditace apod. Samostatný seminář byl věnován malým meetingům o 100-400 účastnících. V rámci dalšího semináře byly představeny nástroje k zajištění bezpečnosti účastníků akcí – jako best practise přitom posloužila inaugurace amerického prezidenta Trumpa, která naprostou náhodou odhalila možnosti nejnovějších vědeckých technik. Naše redaktory z dopoledního bloku asi nejvíce zaujala debata o technologických inovacích v multigeneračním byznysovém prostředí. Jejími aktéry byli generální ředitelka tuzemské pobočky Microsoftu Biljana Weber a expert na digitální inovace Filip Dřímalka.

Biljana Weber účastníky seznámila s aktuálními trendy v byznysu, které jsou determinovány zvyklostmi a potřebami mileniálů, dnešní hlavní hybné síly světového rozvoje. Tito „digitální domorodci“ si totiž svým životním stylem vynutili změnu pracovního prostředí, resp. pracovních zvyklostí. Tytam jsou doby, kdy zaměstnanec musel sedět na své stálé židli v kanceláři – heslem dnešních dnů je flexibilita, která se pojí s fenomény jako home office apod. Microsoft na nové trendy zareagoval totální proměnou svých kancelářských prostor, aby vyšel vstříc těmto zvyklostem. A do tvorby interiérů zapojil samotné jejich uživatele, čímž přispěl k tomu, že zaměstnanci jsou na své pracovní prostory hrdí a často si do práce vodí rodiny či přátele, aby se změnou, která probíhala v uplynulých třech letech, pochlubili. Nové pracovní prostředí se podepsalo na zvýšení efektivity práce, úbytku potřebných ploch, atd.

Filip Dřímalka ve své přednášce vycházející z vlastní metodiky 1-2-3-4 Innovation Framework poukázal na některé problematické aspekty digitalizace v tuzemských firmách. Tedy na strach z nových technologií, malou orientaci managementu v této oblasti apod. Firmy se podle Dřímalky musí zaměřit na příslušné vzdělávání a školení zaměstnanců a zároveň na vývoj skutečně funkčních digitálních technologií. V následné diskusi se například řešilo, jak zajistit digitální transformaci ve firmách s tzv. digitálními imigranty, jak dosáhnout toho, aby lidé vzali digitalizaci za svou apod. Zaznívaly rovněž dotazy ohledně nákladnosti nových technologií i potřebného hardwaru. Výrazy, které se tímto seminářem vinuly jako červená nit, byly „cloud“ a „sdílení zkušeností“….

Zajímavým hostem byl profesor Andy Hargreaves z Lynch School of Education při Boston College, který vystoupil v bloku uvedeném jako „volba prezidentky“. Tento skvělý řečník přileAndy Hargreavesednáškou věnovanou (v souladu s tématem konference) různým aspektům spolupráce. Zazněla celá řada inspirativních příkladů, které dokládaly nezbytnost spolupráce v různých oborech lidské činnosti. Zajímavá byla mj. pasáž, kterou Andy Hargreaves věnoval spolupráci s konkurencí – na příkladu kdysi katastrofálních škol v londýnském obvodu Hackney ukázal, že když konkurenti vzájemně spolupracují, je to ve prospěch celého odvětví a získávají všichni.

Kolesa seminářového soukolí se opět roztočila po pauze na oběd.

Odpolední blok přednášek se věnoval například udržitelnému rozvoji kongresového průmyslu či využití principů a pravidel televizních investičních reality show, díky nimž se může stát účast na konferencích mnohem interaktivnější a zábavnější. Dále mohli účastníci diskutovat o možnostech proměny a nových výzvách v podnikání, které s sebou nese tradiční věk odchodu do důchodu. Prostor jednoho ze seminářů byl také věnován aktuálně vyvíjeným nástrojům a aplikacím, které by měly do budoucna výrazně ovlivnit a zjednodušit pořádání kongresových akcí.

Z nabízených seminářů nás nejvíce zaujala panelová diskuze o podobě nové výstavní haly Kongresového centra Praha (KCP), jejíž výstavba by měla být zahájena v příštích letech (o výsledcích architektonicko-urbanistické soutěže jsme psali zde).

Zástupci KCP, generální ředitel Roman Ray Straub a obchodní a marketingová ředitelka Lenka Žlebková, nejprve účastníkům diskuze představili historii samotné výstavby pražského kongresového centra a shrnuli všechny nedávné investice do jeho modernizace. Zároveň po několika měsících příprav odhalili nové logo KCP, které se sestává ze tří různobarevných šipek. Každá barva přitom dle Lenky Žlebkové symbolizuje určitý koncept. Zatímco zelená odkazuje na minulost KCP, která je spojená se vzděláváním a medicínou, růžová odkazuje k lidem zajišťujícím chod centra a zelená zastává budoucnost a udržitelný rozvoj KCP. Následná diskuze, které se kromě zástupců KCP účastnili i autoři vítězného návrhu podoby haly a představitelé různých kongresových center po celém světe, poté přinesla mnoho zajímavých podnětů směřujících ke zvýšení funkčnosti nové haly. Přítomní pořadatelé kongresových akcí například upozornili na jisté výzvy, které s sebou nese skutečnost, že hala má v návrhu poněkud specifický podlouhlý tvar a nachází se nad zemí, což se samo o sobě vymyká zavedeným standardům. Zástupci KCP si všechny připomínky účastníků vyslechli a přislíbili, že ty nejvýznamnější z nich se pokusí zohlednit při dalších jednáních o finální podobě haly, která jsou teprve před nimi.

Druhá zajímavá přednáška, která se v rámci odpoledního bloku uskutečnila, se věnovala problematice tzv. predátorských konferencí. Dle Jamese McCrostieho, docenta z japonské Daito Bunka University, se jedná konference pochybné kvality, jež se snaží účastníky i zástupce konferenčních prostor podvést. Tyto konference nemají žádnou akademickou hodnotu, jelikož se obvykle tematicky věnují několika oborům a odehrávají se zároveň v několika zemích a několikrát do roka. Navíc při jejich velikosti není možné ověřit, kteří přednášející se jich skutečně zúčastnili a kteří pouze poskytli své přednášky ke stažení. Predátorské konference nejsou započítávány do statistik asociace ICCA, tudíž z nich hostující destinace nemají žádné přínosy. Právě naopak, pravidelné pořádání těchto konferencí může nenávratně poškodit pověst dané destinace v očích pořadatelů akcí standardních. Jedná se o závažný problém pro celý obor, jelikož počet predátorských konferencí roste takovým tempem, že se jich v současné době pořádá více než těch standartních. James McCrostie upozornil, že jen v Praze se za rok 2017 pořádalo na 25 predátorských konferencí. Jejich odhalení se proto stává stále obtížnějším úkolem, jelikož pořádající společnosti jsou velké, disponují nemalými finančními prostředky a často i státní podporou.

Foto: -pmu- a -gk-

Čtěte také: V Praze dnes začal rekordní kongres ICCA