Část obyvatel Kladrub se obává náporu turistů

Část obyvatel Kladrub nad Labem a okolních obcí se obává, že po případném zařazení areálu Národního hřebčína v Kladrubech na seznam UNESCO vesnice zaplaví nezvládnutelné množství turistů. Již dnes nemají v Kladrubech auta návštěvníků kde parkovat, na závody se musejí přivážet mobilní toalety, aby bylo alespoň základní sociální zázemí. Starostka Kladrub a bývalá ředitelka hřebčína Lenka Gotthardová považuje zápis na seznam UNESCO za přínos, hřebčín ani obec však na to nejsou připraveny, řekla.

„Už teď nám sem chodí hodně turistů, jako obec rozhodně žádnou propagaci dělat nemusíme. Pomohly by parkoviště mimo střed obce, hřebčín něco připravuje, ale všichni si nejradši zastaví ve středu obce,“ uvedla Gotthardová. Upozorňuje také na to, že přílišný turistický ruch ve stájích není vhodný ani pro koně, proto by bylo dobré změnit prohlídkové trasy. Obci by také zřejmě vzrostly náklady na úklid a likvidaci odpadů.

V Kladrubech s 320 obyvateli je jediná restaurace, Císařský hostinec v areálu hřebčína, hospodu přímo v obci majitel před časem zavřel a prodává zmrzlinu. Místní mají k dispozici jednu prodejnu potravin, ubytování nenabízí nikdo. Loni přitom vzrostla návštěvnost kladrubské a slatiňanské části hřebčína na 60 tisíc lidí za sezónu, před deseti lety byla zhruba poloviční. Se vstupem do UNESCO by se měla ještě zvyšovat.

Hřebčín patří státu, spadá pod ministerstvo zemědělství. Pardubický kraj chce při rozvoji území možným problémům předejít. „Zadali jsme vypracovat Rozvojovou studii Kladrubska, která prověří možnosti rozvoje infrastruktury, a to jak dopravní včetně cyklotras, cyklostezek a pěších tras a samozřejmě parkování, tak v oblasti služeb pro cestovní ruch,“ uvedl náměstek hejtmana Roman Línek. Podle něj bude důležitá i navigace a napojení na další turistické cíle i návaznost na územní plány obcí. Dokument bude hotový do konce října.

Do UNESCO chce Česká republika zařadit kulturní krajinu hřebčína. Aby byla šance na úspěch co nejvyšší, byla v roce 2015 vyhlášena krajinná památková zóna Kladrubské Polabí, od května 2016 je oblast na seznamu evropsky významné lokality Natura 2000, která zahrnuje lužní les, areál hřebčína, louky, výběhy a pastviny. To vše zároveň přineslo omezení pro rozvoj obce i jejich obyvatele. Památkáři také musí schvalovat vzhled budov, například výměnu oken, střešní krytiny či umístění solárních panelů nebo podobu plotů. Kromě Kladrub spadá do zóny Kladrubské Polabí také Semín a Selmice, částečně i Řečany nad Labem.

Podle Gotthardové turistika v obci místním lidem příliš možností pro podnikání nepřinese, neboť velká část obyvatel je v důchodu a mnoho ostatních pracuje v hřebčíně. „Málokdo podniká, obec byla po staletí zvyklá, že lidé byli ve službě,“ míní starostka.

Šanci na nové příležitosti vidí v možném zápisu na seznam UNESCO starosta blízkého Semína Jaroslav Trubač. „Pro nás to může být výhoda, přinese to našim občanům možnost nabízet ubytování nebo se uplatnit u podnikatelů,“ řekl Trubač. Samotný Semín podle něj nebude turistickým průmyslem příliš zatížen.

Hřebčín v Kladrubech je nejstarším velkým hřebčínem na světě. V období 1579 až 1918 byl císařským dvorním hřebčínem. Chová zhruba 500 koní, v Kladrubech jsou ustájeni starokladrubští bělouši, ve Slatiňanech mají zázemí starokladrubští vraníci. Je to jediné původní české plemeno chované na našem území. Komplex hřebčína byl v roce 1995 spolu se základním kmenovým stádem starokladrubského koně prohlášen kulturní památkou, o sedm let později v 2002 byl prohlášen národní kulturní památkou. V roce 2015 skončila první etapa oprav 17 budov a tři volných prostranství za 350 milionů korun, další etapa se připravuje.

Foto: Shutterstock.com

Problematice UNESCO bude věnováno letní vydání časopisu COT. Pokud vás tento segment cestovního ruchu zajímá a nemáte ještě předplatné našeho měsíčníku, klikněte na obrázek vpravo!