Čína se po desetiletí snaží rozvíjet svoji „soft power“, tedy schopnost uplatňovat vliv bez použití silových prostředků. Ročně vynaloží deset miliard dolarů (přes 220 miliard korun) na podporu jazykových škol a výstavbu univerzit v zahraničí, tlačí svůj zábavní průmysl na zahraniční trhy a snaží se přilákat západní turisty. V posledním bodě však selhává, napsal pro server Bloomberg profesor ekonomie z pekingské univerzity Christopher Balding.
Čínská státní média hovoří o plánu „udělat z turismu hnací sílu ekonomické proměny a modernizace“. Počet příchozích však loni vzrostl jen o 3,8 procenta a zhruba 80 procent turistů do Číny přišlo z Hongkongu, Macaa a Tchaj-wanu. Způsobeno je to mimo jiné tím, že i přes všechny své globální aspirace nevítá Čína cizince zrovna s otevřenou náručí.
Příkladem, který mluví za vše, je čínská vízová politika. Pouze 13 zemí má s Čínou bezvízový styk (v případě USA je to 38), občané těch ostatních si musejí vízum vyřídit s předstihem. Na čínských úřadech v USA jsou proto davy srovnatelné s oslavami čínského nového roku. Vízum stojí 140 dolarů (přes 3000 korun), ale pokud na něj člověk nechce čekat dlouhé hodiny ve frontě, musí si připlatit 100 dolarů (2200 korun) a více za dodatečné služby.
Taková omezení budují významné ekonomické překážky. Jedna studie ukázala, že potřeba víza snižuje dané zemi počet návštěvníků o 70 procent. V roce 2015 navštívilo pevninskou Čínu jen dva miliony Američanů, zatímco Hongkong, který se na hrubém domácím produktu (HDP) Číny podílí méně než třemi procenty a žije tam méně než jedno procento všech obyvatel, navštívilo 1,8 milionu Američanů.
To ovlivňuje makroekonomickou stabilitu. Podle nedávno publikované zprávy americké centrální banky (Fed) mohlo Čínu v důsledku zahraničních cest Číňanů opustit až 190 miliard dolarů (4,2 bilionu korun), zatímco Čína v rámci prodeje měny příchozím turistům ročně získá asi 35 miliard dolarů. Podle oficiálních čísel o vývoji platební bilance pak Čína za loňský rok měla v turismu deficit 217 miliard dolarů (4,8 bilionu korun), což se rovná 44 procentům celého čínského přebytku v obchodu se zbožím. Malý počet turistů tedy zemi zasazuje velmi bolestivou ránu.
Výše jmenované faktory jsou však pouze jedním projevem obecnější zdrženlivosti vůči cizincům. Na mnoha místech Číny totiž o imigrantech prakticky nikdo neslyšel. Ještě v roce 2013 (aktuálnější data nejsou k dispozici) žilo v celé Číně méně než milion cizinců. Více jich mají ve Spojených státech i některá jednotlivá města. I Japonsko, které není zrovna křižovatkou přistěhovalectví, má dvojnásobek. V Číně imigranty prakticky nenajdete.
Vyřešit tyto problémy bude politicky náročné, ale krokem, který se nabízí, je zjednodušení vízového aparátu. Jiné asijské státy, zejména Indie a Vietnam, v poslední době vyvíjejí velkou snahu, aby zjednodušily a zlevnily postupy při udělování víz. Pokud chce Čína více zahraničních turistů a jejich tvrdé měny, mělo by pro ně být jednodušší se tam dostat.
Foto: Shutterstock.com
Čtěte také: Prahu od podzimu spojí čtvrtá přímá linka s Čínou
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
Kazašská nízkonákladová společnost FlyArystan spustí od 12. června přímé spojení mezi Prahou a kazašským Aktau. Odlety Airbusu A320 pro 180 cestujících jsou plánované vždy v neděli, od 6. července přibude ještě čtvrteční let. Dopravce si Českou republiku vybral jako...
Ras Al Khaimah doslova znamená špička stanu. Tento emirát skutečně na mapě tvoří severní špičku Spojených arabských emirátů, s nimiž sousedí se všemi vyjma Abu Dhábí. Místo na špici má ovšem i z hlediska udržitelnosti a zážitků.
