Nechci vypadat jako škarohlíd, ale obávám se, že ony záblesky, jež někteří vítají hlasitým jásotem, jsou spíš odrazy světel na mokrých stěnách, než signálem blížícího se konce onoho dlouhého tunelu, kterým se cestovní ruch v posledních 11 měsících plouží.
Přiznejme si to – loni v létě jsme se všichni tak trochu „namlsali“. Čísla hovořící o vývoji pandemie klesala a rezervace zájezdů (byť na poslední chvíli a pomalu) zamířily opačným směrem. Některé destinace tak při závěrečném sčítání vykázaly za třetí kvartál lepší výsledky, než ještě krátce před létem v oné koronavirové panice očekávaly. Letos ale může být hůř. O koronaviru a jeho chování toho dnes víme přeci jenom víc než loni v létě, takže je nám jasné, jak málo stačí, aby se zvedla další pandemická vlna. Také se nám už stačilo potvrdit, že virus nespí a ochotně mutuje. A že jeho mutace se šíří rychleji a způsobují závažnější průběh onemocnění. Co je ale ještě horší, ukázalo se také, že očkování, do kterého cestovní ruch vkládal většinu svých nadějí, neprobíhá zdaleka tak rychle a hladce, jak by bylo pro kýžený restart zapotřebí.
Myšlenka na jednotný očkovací pas, který by vakcinovaným turistům otevřel dveře do světa a podnikatelům v turismu předznamenal lepší zítřky, je sice pěkná, ale jak s ní naložit ve chvíli, kdy očkování je zatím pro většinu zájemců nesplněným snem? A to zdaleka nejen u nás, ale i v řadě dalších zemí světa. Pokud by letos bylo očkování proti covid-19 nezbytnou podmínkou pro mezinárodní cesty, kdo by se asi tak vydal do světa? Senioři? Většina z nich z řady různých důvodů jen teoreticky. Pochopitelně zdravotníci a zástupci dalších profesí, které patří z hlediska očkování k privilegovaným skupinám. Dále úzká skupina těch, kteří se k vakcíně dostali ze známosti či jiným ne úplně férovým způsobem. A pak samozřejmě občané několika málo zemí, jejichž vlády dokázaly zajistit dostatečné množství vakcín a zorganizovat jejich aplikaci. Třeba Irové. My ostatní bychom se rázem stali lidmi druhé kategorie. Kategorie, která může cestovat maximálně prstem po mapě. A to samozřejmě nikdo nechce. Ani politici ne.
Je jisté, že země, které jsou na cestovním ruchu závislé, budou hledat modely, díky kterým by mohly přivítat maximum zahraničních turistů. Pokud se jejich hranice otevřou (zatím jsme minimálně v Evropě svědky spíše opačné tendence), bude letní sezona pravděpodobně ve znamení častého testování, respektive kombinace očkování a testování. A upřímně řečeno, tady vidím jisté úskalí. Řekl bych, že řada lidí si právě z tohoto důvodu cestování ještě letos odpustí. Ne že by se báli cestovat, prostě raději zůstanou doma, než aby si nechali třikrát týdně strkat špejli do nosu. Nebo přeci jen převáží touha cestovat nad tímto diskomfortem? Toť otázka. Při hledání odpovědi je třeba brát v úvahu také ořezané dopravní i ubytovací kapacity, nižší koupěschopnost a další faktory. Mně osobně z toho zatím vychází, že nás v outgoingu čeká další relativně hubený rok. Ani ale netušíte, jak rád bych byl špatným prorokem…
Foto: Shutterstock.com
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
Kazašská nízkonákladová společnost FlyArystan spustí od 12. června přímé spojení mezi Prahou a kazašským Aktau. Odlety Airbusu A320 pro 180 cestujících jsou plánované vždy v neděli, od 6. července přibude ještě čtvrteční let. Dopravce si Českou republiku vybral jako...
