Po stopách Lucemburků na jižní Moravu

Připravované oslavy 700. výročí narození Karla IV. (14. května 1316) předznamenává již nyní nový produkt Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava spojený tematicky s lucemburským panovnickým rodem. Program čtyřdenní poznávací cesty „Po stopách Lucemburků na jižní Moravě“ nabízí řadu zajímavých cílů. Lucemburkové totiž sehráli v historii Markrabství moravského významnou roli.

Jak to tehdy bylo

Již za krále Jana připadla jeho nejstaršímu synu Karlovi na jistý čas role moravského markraběte. Ve vlastním životopisu napsal, že v roce 1335 „s velkými náklady a obtížemi získal opět Lukov, Telč, Veveří, hrad olo­moucký, brněnský a znojemský a přemnohé jiné zemské statky zastavené a prodané“.

Brněnský hrad Špilberk

Po Karlovi vládl na Moravě (1350–1375) jeho mladší bratr Jan Jindřich. Ten si vybral jako svoji hlavní markraběcí rezidenci brněnský hrad Špilberk, jako druhou pak hrad Veveří. Vláda Jana Jindřicha byla na Moravě dobou klidného budování. Jeho syn Jošt (vládl 1375–1411), vzdělaný muž se vztahem k italskému humanismu, navázal na odkaz otce, ale brzy poté se dostal do konfliktu se svým mladším bratrem Prokopem a začal vystupovat i proti králi Václavu IV. Měl však četné úspěchy v zahraniční politice – získal Horní Lužici a Braniborsko a roku 1410 byl dokonce zvolen římským králem. Zemřel za nevyjasněných okolností začátkem roku 1411 ještě před korunovací.

Po Joštovi převzal Moravu král Václav IV., za jehož vlády zanikl markraběcí dvůr a zemi spravoval zemský hejtman (Jindřich z Lipé). Po Václavovi zdědil Moravu císař Zikmund, jehož smrtí roku 1437 ve Znojmě skončila vláda Lucemburků v českých zemích.

Města, hrady, kláštery

Radniční věž ve Znojmě

Nový turistický produkt nabízí turistům program čtyřdenního putování na místa spojená s působením Lucemburků na jižní Moravě a možnost poznat dnešní tvář tohoto pohostinného regionu. Putování začíná v kostele sv. Tomáše v Brně, jehož založení patřilo k prvním činům markraběte Jana Jindřicha. Stavbu finančně podporoval i ­Karel IV., markrabě Jošt a také jeho bratr Prokop. Jošt a jeho otec Jan Jindřich jsou v kostele pochováni. V areálu někdejší klášterní prelatury je nyní stálá expozice Moravské galerie. Další program vede účastníky cesty do starobrněnského kláštera za deskovým obrazem Madony Svatotomské, kterou augustiniánům daroval císař Karel IV. Tato kopie italsko-byzantské ikony ze 13. století, zasazená do stříbrného oltáře starobrněnské baziliky, je dodnes uctívána jako Palladium města Brna. K atraktivním bodům našeho putování patří prohlídka dvou brněnských hradů – Špilberku, tyčícího se nad centrem města, a Veveří na jeho západním okraji na břehu Brněnské přehrady.

V další části čtyřdenního putování se turisté vydají do Znojma, na jehož hradě zemřel v prosinci 1437 císař Zikmund. Toto královské město tehdy bylo vedle Olomouce a Brna jedním ze tří správních center Moravy a jeho význam připomíná mnoho zdejších památek. Především Zno­jemský hrad, ale i románská rotunda svaté Kateřiny s unikátní obrazovou výzdobou, kterou se údajně inspiroval Karel IV. při rozhodování o výmalbě Kaple svatého Kříže a kaple malé věže hradu Karlštejna. Zapomenout nelze ani na Hradiště sv. Hypollita s četnými památkami velkomoravského období a na atraktivní znojemské podzemí.

… a neodtrhneš více

Posezení ve vinohradu u Havraníků

Posezení v moravských vinných sklepech a poznání zdejší vinařské tradice je organickou součástí našeho programu. O prosperitu vinařství na Moravě se staral již Jan Lucemburský, který roku 1323 omezil konkurenci rakouských vín. Markrabě Jan Jindřich pak v roce 1355 vydal vzorový viniční řád pro Moravu a císař Karel IV. v roce 1370 podpořil místní produkci zákazem dovozu cizích vín v období od sv. Havla do sv. Jiří. Znojmu v této době naopak povolil zdejší vína vyvážet.

O jakosti současné vinařské produkce se turisté budou moci přesvědčit v legendární brněnské vinárně U královny Elišky, ve vinařských sklepech města Hustopečí, v Novém Šaldorfu na okraji Znojma, v Šatově či v Hnanicích na samé hranici Rakouska, případně v bývalém premonstrátském klášteře ve Znojmě – Louce. Doufáme, že si tam většina účastníků cesty za moravskými Lucemburky a moravským vínem připomene závěrečná slova českého krále z Nerudovy Romance o Karlu IV.: „… a přitiskneš svůj k němu ret / a neodtrhneš více.“

Více o turistickém produktu ke stažení na www.jizni-morava.info/lucemburkove. 

Text: jch
Foto: jch a archiv CCRJM