Církevní turistika – trend budoucnosti?

Podle agentury CzechTourism má Česká republika takový sakrální potenciál, který ji předurčuje k tomu, aby se stala významnou evropskou destinací církevní turistiky. Podle nejoptimističtějších vizí by naše země mohla ročně přilákat až stovky tisíc poutníků. Ačkoliv se „svatá“ místa v Česku nikdy nevyrovnají portugalské Fátimě, francouzským Lurdám nebo španělskému Santiagu de Compostela, zahraniční věřící i prostí milovníci církevní architektury by mohli v Čechách a na Moravě významně rozšířit své řady.

Poptávku živí motivace

Církevní turistika představuje jednu z nejstarších forem cestování a do značné míry ovlivnila charakter Evropy, na což ostatně poukazuje i arcibiskup Dominik Duka v rozhovoru na straně 50. Přestože jde o relativně malý segment cestovního ruchu, vykazuje v posledních letech velkou míru růstu na globální úrovni. Má totiž dvě nesporné výhody – je zastoupen všemi věkovými kategoriemi s největším podílem věkové skupiny 40–60 let (věk roste přímou úměrou s tím, jedná-li se o praktikujícího věřícího) a hlavně je rezistentní vůči ekonomickým výkyvům (poptávka je vázána na silnou motivaci a přesvědčení turisty). Například v roce 2008 navštívilo hlavní světové církevní památky zhruba 330 milionů turistů, kteří utratili 18 miliard dolarů. Mezi přední destinace církevního turismu patří Itálie, Francie, Polsko a Střední východ; více než třetina cest je uskutečněna prostřednictvím cestovní kanceláře.

Zaměřeno na Italy

Česká republika je v tomto směru stále neobjevenou destinací, přestože je církevními objekty doslova posetá. Hlavními zdrojovými trhy jsou pro nás především Itálie, Španělsko, Polsko, Rusko a některé jihoamerické státy. Agentura CzechTourism proto připravila několik projektů, které by mohly rozvoji tohoto druhu turistiky pomoci. Zástupci zahraničního zastoupení v Itálii se zúčastnili několika workshopů, které vyvrcholily společným fam tripem severoitalských far, cestovních kanceláří a novinářů do České republiky. Byla také vydána brožura v italštině a španělštině o českých sakrálních památkách. Velkým lákadlem pro italské a jihoamerické turisty by se mohlo stát především výročí 1150 let od příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu, které si Česko připomene v roce 2013. Čeští biskupové dokonce pozvali na oslavu tohoto významného jubilea papeže Benedikta XVI. Na tomto místě je dobré podotknout, že u příležitosti loňské návštěvy Svatého otce přijelo do České republiky přes tři sta tisíc poutníků.

Praha coby destinace církevní turistiky nemá v republice konkurenci

Sázavský klášter – čtvrtý nejstarší klášter na našem území. Jeho „svatý potenciál“ bohužel není plně turisticky využit

„Navrhli jsme téma nazvané Po stopách Cyrila a Metoděje za poznáním křesťanských kořenů Evropy, které umožní českou destinaci diverzifikovat a představit ji optikou církevních hodnot. Naše aktivita jde v linii s připravovaným výročím 1150 let od příchodu věrozvěstů, na kterém již pracuje Senát a Česká biskupská konference,“ uvedl již dříve ředitel italského zastoupení agentury CzechTourism Luboš Rosenberg.

České církevní památky se tak pomalu ale jistě dostávají do povědomí italských cestovních kanceláří. „Nyní jsme součástí katalogové nabídky, v roce 2011 bychom rádi znali itinerář většiny cestovních kanceláří, který budeme následně mediálně propagovat. Vše vyvrcholí v roce 2013 při cyrilometodějském výročí, kdy chceme, aby se česká destinace stala tradicí,“ upřesnil plány Rosenberg. V současné době jezdí do Česka za církevní turistikou tisíce Italů, v příštích letech se očekává jejich podstatný nárůst v řádu desetitisíců. Pokud jde o jihoamerické poutníky, ti projevují největší zájem o Pražské jezulátko. V rámci všeobecných press tripů a fam tripů zaměřených na celou Českou republiku mají v oblibě také Olomouc a její křesťanské památky spojené s postavou sv. Jana Sarkandera. „Zvýšený zájem mexických, chilských a brazilských poutníků o české církevní památky a poutní místa očekáváme v případě blahořečení Jana Pavla II., který byl v těchto zemích velmi oblíben a který Českou republiku třikrát navštívil,“ vysvětlil ředitel zahraničního zastoupení v Mexiku Petr Lutter.

Jižní Čechy církevní

Praha zůstává na poli církevní turistiky ze všeobecně známých důvodů jasnou jedničkou. Obrovský, leč mnohdy nevyužitý potenciál se však skrývá také v českých a moravských regionech. Zvýšenou iniciativu hlásí především z jižních částí republiky. Jihočeský kraj se připojil k celostátnímu projektu propagace církevních památek, takže domácí i zahraniční návštěvníci jižních Čech by měli mít k dispozici už v příštím roce ucelený seznam významných sakrálních staveb a pamětihodností v regionu, stejně jako nabídku tematických výletů, zaměřenou na určité typy církevní architektury. Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR) si od toho slibuje, že vytvoření speciálního programu pro tento druh cestovního ruchu pomůže zvýšit návštěvnost kraje. „V jižních Čechách jsou církevní památky doslova na každém kroku, bohužel o některých z nich ví pouze místní,“ řekla ředitelka JCCR Pavla Konopová. Centrála se proto začíná zapojovat do vytváření speciální mapy a katalogů, v nichž návštěvníci najdou přehled zajímavých církevních lokalit. „Naším cílem zůstává udržet turisty v Jihočeském kraji co možná nejdelší dobu. Nechceme, aby odjížděli po návštěvě jedné památky. Z tohoto důvodu se připravují nabídky konkrétních tematických okruhů, v jejichž rámci by lidé mohli v rámci delšího pobytu cestovat od jedné památky ke druhé,“ vysvětlila Konopová. Prohlídku celé řady sakrálních staveb, ať už jde třeba o svatyni v Lomečku na Strakonicku, křížovou cestu v Římově u Českých Budějovic nebo Klokoty na Táborsku, lze navíc podle ředitelky JCCR spojit s cyklistickým výletem, golfem nebo jinými doprovodnými aktivitami.

Propagace církevní turistiky není jen jihočeskou specialitou. Seznamy sakrálních staveb, využitelných při propagaci cestovního ruchu, vznikají postupně v celé republice. Projekt „Prezentace a propagace církevních památek a kulturně-historického dědictví křesťanství na území České republiky“ je v rámci Integrovaného operačního programu realizován agenturou HelpTour. Partnery projektu jsou agentura Czechtourism, Asociace průvodců, Asociace turistických informačních center a Regionální rozvojová agentura Východní Moravy. „Církevní cestovní ruch je součástí širokého spektra turistických aktivit a návštěva kostela či jiných sakrálních památek a pamětihodností je turisty vnímána v mnoha rozličných kontextech. Pro většinu poutníků je návštěva kostela pouze jedna součást jejich cesty. Jejich další aktivity mohou být například klasická prohlídka středu města, procházka po historických a přírodních zajímavostech v okolí, návštěva muzea, koncertu či restaurace,“ upřesnil Marek Toušek z agentury HelpTour. Už v blízké budoucnosti by pod oficiální značkou „Církevní turistika v České republice“ měli návštěvníci najít širokou nabídku výletů, jejichž náplní je křesťanská a církevní tradice a sakrální architektura na našem území. V západní Evropě je zejména v poslední době církevní turistika velmi oblíbená, lidé při ní totiž často objevují zajímavá místa s velkou duchovní hodnotou, o kterých dosud neměli ani tušení. Tuzemský projekt podporuje také církev. „Každou iniciativu, která zdůrazní význam církevních památek v jižních Čechách, vítáme,“ uvedl generální vikář Biskupství českobudějovického Adolf Pintíř. Připomněl, že už dnes jezdí do Jihočeského kraje řada poutníků a turistů, kteří vyhledávají kostely, kaple a jiné sakrální stavby. „V Kájově u Českých Budějovic už dokonce funguje jedna z prvních turistických ubytoven speciálně pro takovéto poutníky,“ dodal Pintíř.

Jižní Morava církevní

Církevní turisty z jihu Evropy chce nalákat také Jihomoravský kraj. Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava (CCRJM) má v hledáčku především návštěvníky z Itálie a dalších silně katolických zemí. Turisty z Apeninského poloostrova by ráda přivábila na prohlídku kostelů, na jejichž výstavbě se podíleli italští architekti.

Vrchol Radhoště s kaplí Cyrila a Metoděje

Tato snaha opět souvisí s oslavami 1 150. výročí příchodu křesťanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, kdy je očekáván výrazný nárůst církevních turistů z jihu Evropy. Jihomoravský region chce zlákat italské navštěvníky třeba na Mariánský chrám ve Křtinách u Adamova, který stavěl český stavitel italského původu Jan Blažej Santini-Aichel. „Dalšími lokalitami je například barokní kostel svatého Petra a Pavla v Rajhradě, kostel Navštívení Panny Marie v Lomnici u Tišnova nebo brněnské kostely svatého Jakuba či svatého Tomáše,“ uvedla Zuzana Vojtová, ředitelka CCRJM. Málokdo ví, že také rajhradský kostel byl v 18. století vystavěn podle projektů Santiniho. „Brno je důležitou zastávkou křesťanských turistů při cestě na Velehrad nebo do Olomouce. Speciálně italští turisté rádi zastavují na Špilberku, aby se podívali na celu spisovatele a dramatika Silvia Pellica, který zde byl několik let vězněn,“ připomněla Alice Dvořáková z agentury CzechTourism. Do moravské metropole přijede ročně kolem půl milionu návštěvníků. Kvůli zvýšení jejich počtu si radnice nechala vypracovat speciální program rozvoje cestovního ruchu na příštích pět let. Podle něho má město lákat turisty na kulturní památky, kongresovou turistiku a vědu a výzkum. Podle společnosti DRING Consulting, která projekt zpracovala, budou prioritou pro nadcházející období produktové balíčky zaměřené na jednotlivé cílové skupiny návštěvníků. „Církevní“ balíček by tudíž měl být samozřejmostí…

Svatojakubská cesta

Na jihu Moravy jsou Italové zatím šestou nejpočetnější skupinou návštěvníků ze zahraničí. Nejvíc turistů sem přijíždí z Polska a ze Slovenska. Příliv italských turistů do regionu by měla podle Vojtové podpořit nová pravidelná letecká linka Brno–Bergamo. Centrála v současné době pracuje také na projektu Svatojakubské cesty, který je finančně podpořen z Fondu malých projektů Rakousko – Česká republika.

Velehrad – první cisterciácký klášter na Moravě, dnes místo s výjimečnou poutní tradicí

Součástí Svatojakubské cesty je kaple sv. Šebestiána na Svatém kopečku u Mikulova

První část projektu, která je téměř ukončena, se soustředila na možnosti vedení Svatojakubské cesty jižní Moravou s návazností na sousední kraje. Trajektorii svaté stezky popisuje obsáhlá studie, která je základem dalších doprovodných aktivit. Nyní se práce projektového týmu věnuje samotnému značení trasy ve spolupráci s Klubem českých turistů. Celkově bude Svatojakubská cesta na jižní Moravě vyznačena v délce cca 180 kilometrů a naváže na letos otevřenou část Svatojakubské cesty v dolnorakouské oblasti Weinviertel. Tento úsek vede od Mikulova/Drasenhofenu přes Mistelbach až ke Krems/Mautern u Dunaje a bylo v něm pro pěší turisty vyznačeno 162 kilometrů tras. Na jaře příštího roku bude dokončeno vyznačení trasy jihomoravské Svatojakubské cesty, o které bude veřejnost informována v tisku a internetovou prezentací. Projekt počítá také s návrhem několika krajinotvorných uměleckých prvků se symbolem „svaté“ cesty, které budou vycházet z tradičních forem drobné sakrální venkovské architektury. Centrála cestovního ruchu jižní Morava chystá k propagaci této významné poutní cesty na území jižní Moravy samozřejmě další marketingové aktivity.

Vzácné sakrální památky ve Staré Boleslavi. Zdejší Národní svatováclavská pouť má obrovskou tradici a každoročně do města přitahuje tisíce návštěvníků. V rámci církevní turistiky jde ovšem o akci nárazovou, propagace kultu sv. Václava by měla být rozprostřena do celého roku

Regionální zaostalost

Přes všechno bohulibé snažení, není v oblasti mimopražské církevní turistiky situace dvakrát růžová. Nadregionální význam mají snad jen proslulé poutě na východomoravský Velehrad, svatováclavské události ve Staré Boleslavi a křesťanské akce na Svatém Kopečku u Olomouce nebo na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou. Ostatní poutní lokality zatím zůstávají pojmem pouze pro několik málo zainteresovaných nadšenců a výletníků. Namátkou vzpomeňme například památný vrch Hostýn s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie (nesoucí titul basilica minor) nebo Radhošť s kaplí Cyrila a Metoděje. Vyloženě promarněnou šancí je městečko Nepomuk, které by mohlo při efektivní propagaci maximálně turisticky „vydělat“ na tragickém osudu svého rodáka Jana Nepomuckého, který je mimochodem po Panně Marii naším nejzobrazovanějším křesťanským světcem. Analogické poměry panují také v areálu Sázavského kláštera, který trestuhodně nevyužívá „čertovskou“ svatoprokopskou legendu. Blížící se cyrilometodějské výročí by tak mohlo resuscitovat skomírající segment církevní turistiky a upozornit odborníky v cestovním ruchu na skutečnost, že valná většina poutních míst v České republice leží zbytečně ladem.

Text: Jan Pomykal
Foto: CzechTourism, NPÚ, wikipedie.cz a Jan Pomykal
(Zdroj: JCCR, CCRJM, ČTK, CzechTourism a Mediafax)